samovolný

Czech

Etymology

From samo- +‎ volný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈsamovolniː]

Adjective

samovolný

1. spontaneous

   Synonym: spontánní

Declension

Declension of samovolný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	samovolný		samovolná	samovolné
genitive	samovolného		samovolné	samovolného
dative	samovolnému		samovolné	samovolnému
accusative	samovolného	samovolný	samovolnou	samovolné
locative	samovolném		samovolné	samovolném
instrumental	samovolným		samovolnou	samovolným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	samovolní	samovolné		samovolná
genitive	samovolných
dative	samovolným
accusative	samovolné			samovolná
locative	samovolných
instrumental	samovolnými

Derived terms

• samovolnost

 

Further reading

• “samovolný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “samovolný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “samovolný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)