rušný

Czech

Etymology

From ruch +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈruʃniː]

• Audio:

  (file)

Adjective

rušný (comparative rušnější, superlative nejrušnější, adverb rušně or rušno)

1. busy, bustling

Declension

Declension of rušný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	rušný		rušná	rušné
genitive	rušného		rušné	rušného
dative	rušnému		rušné	rušnému
accusative	rušného	rušný	rušnou	rušné
locative	rušném		rušné	rušném
instrumental	rušným		rušnou	rušným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	rušní	rušné		rušná
genitive	rušných
dative	rušným
accusative	rušné			rušná
locative	rušných
instrumental	rušnými

Derived terms

• rušno
• rušnost

 

Related terms

• rušit

 

Further reading

• “rušný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rušný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rušný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)