roztrhat

Czech

Etymology

From roz- +‎ trhat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrostr̩ɦat]

Verb

roztrhat pf (imperfective trhat or roztrhovat or roztrhávat)

1. to tear to pieces

   Roztrhal fotku na kousíčky. ― He tore the photo into pieces.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	roztrhat, roztrhati	Active adjective	roztrhavší
Verbal noun	roztrhání	Passive adjective	roztrhaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	roztrhám	roztrháme	—	roztrhejme
2nd person	roztrháš	roztrháte	roztrhej	roztrhejte
3rd person	roztrhá	roztrhají	—	—

The verb roztrhat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	roztrhal	roztrhali	roztrhán	roztrháni
masculine inanimate		roztrhaly		roztrhány
feminine	roztrhala		roztrhána
neuter	roztrhalo	roztrhala	roztrháno	roztrhána

Transgressives	present	past
masculine singular	—	roztrhav
feminine + neuter singular	—	roztrhavši
plural	—	roztrhavše

Related terms

• roztrhaný
• roztrhání

 

Further reading

• “roztrhati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “roztrhati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “roztrhat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)