Jump to content

roztéct

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Alternative forms

[edit]

Etymology

[edit]

From roz- +‎ téct.

Pronunciation

[edit]

Verb

[edit]

roztéct pf (imperfective roztékat)

  1. to spill, to spread across
  2. to melt away

Conjugation

[edit]
Conjugation of roztéct
infinitive roztéct, roztécti active adjective roztečící, roztekoucí
verbal noun passive adjective
present forms indicative imperative
singular plural singular plural
1st person rozteču roztečeme roztečme
2nd person roztečeš roztečete rozteč roztečte
3rd person rozteče roztečou

The verb roztéct does not have present tense and the present forms are used to express future only.

participles past participles passive participles
singular plural singular plural
masculine animate roztekl roztekli roztečen roztečeni
masculine inanimate roztekly roztečeny
feminine roztekla roztečena
neuter rozteklo roztekla roztečeno roztečena
transgressives present past
masculine singular rozteče, rozteka
feminine + neuter singular roztečíc, roztekouc
plural roztečíce, roztekouce
[edit]

Further reading

[edit]
  • roztécti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • roztécti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • roztéct”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025