rozplakat

Czech

Etymology

From roz- +‎ plakat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosplakat]

Verb

rozplakat pf

1. (transitive) to make someone cry, to move someone to tears

   Nechtěl jsem tě rozplakat. ― I didn't mean to make you cry.

2. (reflexive with se) to start crying, to burst out crying, to burst into tears

   Dítě se rozplakalo. ― The child began to cry.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozplakat, rozplakati	Active adjective	rozplačící, rozplakající
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozpláču	rozpláčeme	—	rozplačme, rozplakejme
2nd person	rozpláčeš	rozpláčete	rozplač, rozplakej	rozplačte, rozplakejte
3rd person	rozpláče	rozpláčou	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozplakat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozplakal	rozplakali	—	—
masculine inanimate		rozplakaly		—
feminine	rozplakala		—
neuter	rozplakalo	rozplakala	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	rozpláče, rozplakaje	—
feminine + neuter singular	rozplačíc, rozplakajíc	—
plural	rozplačíce, rozplakajíce	—

Related terms

• plakat

Further reading

• “rozplakati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozplakati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozplakat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025