rozplánovat

Czech

Etymology

From roz- +‎ plánovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosplaːnovat]

Verb

rozplánovat pf

1. to plan out

   Když si stanovuješ cíle, znamená to, že si musíš život rozplánovat do poslední minuty? ― Does setting goals mean planning out every minute of your life?

Conjugation

Conjugation of rozplánovat

infinitive rozplánovat, rozplánovati active adjective rozplánující verbal noun rozplánování passive adjective rozplánovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozplánuji, rozplánuju (coll.) rozplánujeme — rozplánujme 2nd person rozplánuješ rozplánujete rozplánuj rozplánujte 3rd person rozplánuje rozplánují, rozplánujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozplánovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozplánoval rozplánovali rozplánován rozplánováni masculine inanimate rozplánovaly rozplánovány feminine rozplánovala rozplánována neuter rozplánovalo rozplánovala rozplánováno rozplánována transgressives present past masculine singular rozplánuje — feminine + neuter singular rozplánujíc — plural rozplánujíce —

Derived terms

• rozplánovaný
• rozplánování

Further reading

• “rozplánovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozplánovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989