rozmnožit

Czech

Etymology

From roz- +‎ množit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozm̩noʒɪt]
• Hyphenation: roz‧mno‧žit

Verb

rozmnožit pf (imperfective rozmnožovat)

1. (transitive) to reproduce (to produce a copy)
2. (reflexive with se, biology) to reproduce

Conjugation

Conjugation of rozmnožit

infinitive rozmnožit, rozmnožiti active adjective rozmnoživší verbal noun rozmnožení passive adjective rozmnožený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozmnožím rozmnožíme — rozmnožme 2nd person rozmnožíš rozmnožíte rozmnož rozmnožte 3rd person rozmnoží rozmnoží — — The verb rozmnožit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozmnožil rozmnožili rozmnožen rozmnoženi masculine inanimate rozmnožily rozmnoženy feminine rozmnožila rozmnožena neuter rozmnožilo rozmnožila rozmnoženo rozmnožena transgressives present past masculine singular — rozmnoživ feminine + neuter singular — rozmnoživši plural — rozmnoživše

Derived terms

• rozmnoženina f
• rozmnožování n

Further reading

• “rozmnožiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozmnožiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989