rozmnožit

Czech

Etymology

From roz- +‎ množit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozm̩noʒɪt]
• Hyphenation: roz‧mno‧žit

Verb

rozmnožit pf (imperfective rozmnožovat)

1. (transitive) to reproduce (to produce a copy)
2. (reflexive with se, biology) to reproduce

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozmnožit, rozmnožiti	Active adjective	rozmnoživší
Verbal noun	rozmnožení	Passive adjective	rozmnožený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozmnožím	rozmnožíme	—	rozmnožme
2nd person	rozmnožíš	rozmnožíte	rozmnož	rozmnožte
3rd person	rozmnoží	rozmnoží	—	—

The verb rozmnožit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozmnožil	rozmnožili	rozmnožen	rozmnoženi
masculine inanimate		rozmnožily		rozmnoženy
feminine	rozmnožila		rozmnožena
neuter	rozmnožilo	rozmnožila	rozmnoženo	rozmnožena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozmnoživ
feminine + neuter singular	—	rozmnoživši
plural	—	rozmnoživše

Derived terms

• rozmnoženina f
• rozmnožování n

 

Further reading

• “rozmnožiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozmnožiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989