rozkrojit

Czech

Etymology

From roz- +‎ krojit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈroskrojɪt]

Verb

rozkrojit pf (imperfective rozkrájet)

1. to cut in two

Conjugation

Conjugation of rozkrojit

infinitive rozkrojit, rozkrojiti active adjective rozkrojivší verbal noun rozkrojení passive adjective rozkrojený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozkrojím rozkrojíme — rozkrojme 2nd person rozkrojíš rozkrojíte rozkroj rozkrojte 3rd person rozkrojí rozkrojí — — The verb rozkrojit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozkrojil rozkrojili rozkrojen rozkrojeni masculine inanimate rozkrojily rozkrojeny feminine rozkrojila rozkrojena neuter rozkrojilo rozkrojila rozkrojeno rozkrojena transgressives present past masculine singular — rozkrojiv feminine + neuter singular — rozkrojivši plural — rozkrojivše

Further reading

• “rozkrojiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozkrojiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozkrojit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025