rozklížit

Czech

Etymology

From roz- +‎ klížit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈroskliːʒɪt]

Verb

rozklížit pf (imperfective rozkližovat)

1. (transitive) to unglue

   Synonym: lepit

   Změna rozklížila v zámeckém pánovi, co na něm bylo stmeleno.

   (please add an English translation of this usage example)

2. (reflexive with se) to be come unglued, to come apart

   Židle se rozklížila a pak zcela rozpadla.

   (please add an English translation of this usage example)

Conjugation

Conjugation of rozklížit

infinitive rozklížit, rozklížiti active adjective rozklíživší verbal noun rozklížení passive adjective rozklížený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozklížím rozklížíme — rozkližme 2nd person rozklížíš rozklížíte rozkliž rozkližte 3rd person rozklíží rozklíží — — The verb rozklížit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozklížil rozklížili rozklížen rozklíženi masculine inanimate rozklížily rozklíženy feminine rozklížila rozklížena neuter rozklížilo rozklížila rozklíženo rozklížena transgressives present past masculine singular — rozklíživ feminine + neuter singular — rozklíživši plural — rozklíživše

Further reading

• “rozklížiti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozklížiti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozklížit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025