rozházet

Czech

Etymology

From roz- +‎ házet.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɦaːzɛt]

Verb

rozházet impf (perfective rozhodit)

1. (transitive) to scatter, to litter

Conjugation

Conjugation of rozházet

infinitive rozházet, rozházeti active adjective házející verbal noun házení passive adjective házený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person házím, rozhážu (coll.) házíme — házejme, rozhažme (coll.) 2nd person házíš, rozhážeš (coll.) házíte, rozhážete (coll.) házej, rozhaž (coll.) házejte, rozhažte (coll.) 3rd person hází, rozháže (coll.) házejí, hází, rozhážou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozházet. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate házel házeli házen házeni masculine inanimate házely házeny feminine házela házena neuter házelo házela házeno házena transgressives present past masculine singular házeje — feminine + neuter singular házejíc — plural házejíce —

Related terms

• házet

Further reading

• “rozházeti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozházeti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozházet”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025