rozestoupit

Czech

Etymology

From roz- +‎ stoupit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozɛstou̯pɪt]

Verb

rozestoupit pf (imperfective rozestupovat)

1. (reflexive with se) to part, to make way

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozestoupit, rozestoupiti	Active adjective	rozestoupivší
Verbal noun	rozestoupení	Passive adjective	rozestoupený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozestoupím	rozestoupíme	—	rozestupme
2nd person	rozestoupíš	rozestoupíte	rozestup	rozestupte
3rd person	rozestoupí	rozestoupí	—	—

The verb rozestoupit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozestoupil	rozestoupili	rozestoupen	rozestoupeni
masculine inanimate		rozestoupily		rozestoupeny
feminine	rozestoupila		rozestoupena
neuter	rozestoupilo	rozestoupila	rozestoupeno	rozestoupena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	rozestoupiv
feminine + neuter singular	—	rozestoupivši
plural	—	rozestoupivše

Derived terms

• rozestup

Further reading

• “rozestoupiti se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozestoupiti se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozestoupit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)