rozbalit

Czech

Etymology

From roz- +‎ balit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozbalɪt]
• Hyphenation: roz‧ba‧lit

Verb

rozbalit pf (imperfective rozbalovat)

1. to unpack, to unwrap

   rozbalit dárek ― to unpack a gift

2. to unpack, to decompress

   rozbalit soubor ― to unpack a file

Conjugation

Conjugation of rozbalit

infinitive rozbalit, rozbaliti active adjective rozbalivší verbal noun rozbalení passive adjective rozbalený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozbalím rozbalíme — rozbalme 2nd person rozbalíš rozbalíte rozbal rozbalte 3rd person rozbalí rozbalí — — The verb rozbalit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozbalil rozbalili rozbalen rozbaleni masculine inanimate rozbalily rozbaleny feminine rozbalila rozbalena neuter rozbalilo rozbalila rozbaleno rozbalena transgressives present past masculine singular — rozbaliv feminine + neuter singular — rozbalivši plural — rozbalivše

Antonyms

• zabalit

Further reading

• “rozbaliti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozbaliti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozbalit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025