rozběsnit
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozběsnit pf
- (reflexive with se) to fly into a rage, to go on the rampage
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | rozběsnit, rozběsniti | Active adjective | rozběsnivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | rozběsnění | Passive adjective | rozběsněný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | rozběsním | rozběsníme | — | rozběsněme |
| 2nd person | rozběsníš | rozběsníte | rozběsni | rozběsněte |
| 3rd person | rozběsní | rozběsní | — | — |
| The verb rozběsnit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | rozběsnil | rozběsnili | rozběsněn | rozběsněni |
| masculine inanimate | rozběsnily | rozběsněny | ||
| feminine | rozběsnila | rozběsněna | ||
| neuter | rozběsnilo | rozběsnila | rozběsněno | rozběsněna |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | rozběsniv |
| feminine + neuter singular | — | rozběsnivši |
| plural | — | rozběsnivše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “rozběsniti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozběsniti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozběsnit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)