rozbíhat

Czech

Etymology

From roz- +‎ bíhat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrozbiːɦat]

Verb

rozbíhat impf (perfective rozběhnout)

1. to start up, to set sth going, to set sth in motion
2. (reflexive with se) to break into a run, to start running

Conjugation

Conjugation of rozbíhat

infinitive rozbíhat, rozbíhati active adjective rozbíhající verbal noun rozbíhání passive adjective rozbíhaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozbíhám rozbíháme — rozbíhejme 2nd person rozbíháš rozbíháte rozbíhej rozbíhejte 3rd person rozbíhá rozbíhají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozbíhat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozbíhal rozbíhali rozbíhán rozbíháni masculine inanimate rozbíhaly rozbíhány feminine rozbíhala rozbíhána neuter rozbíhalo rozbíhala rozbíháno rozbíhána transgressives present past masculine singular rozbíhaje — feminine + neuter singular rozbíhajíc — plural rozbíhajíce —

Related terms

• rozběhnout

Further reading

• “rozbíhati se”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozbíhati se”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozbíhat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025