rozškubat

Czech

Etymology

From roz- +‎ škubat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrosʃkubat]

Verb

rozškubat pf

1. to rip, to tear

Conjugation

Conjugation of rozškubat

infinitive rozškubat, rozškubati active adjective rozškubavší verbal noun rozškubání passive adjective rozškubaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person rozškubám rozškubáme — rozškubejme 2nd person rozškubáš rozškubáte rozškubej rozškubejte 3rd person rozškubá rozškubají — — The verb rozškubat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rozškubal rozškubali rozškubán rozškubáni masculine inanimate rozškubaly rozškubány feminine rozškubala rozškubána neuter rozškubalo rozškubala rozškubáno rozškubána transgressives present past masculine singular — rozškubav feminine + neuter singular — rozškubavši plural — rozškubavše

Further reading

• “rozškubati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozškubati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “rozškubat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025