rozšifrovat
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]rozšifrovat pf
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | rozšifrovat, rozšifrovati | Active adjective | rozšifrující |
---|---|---|---|
Verbal noun | rozšifrování | Passive adjective | rozšifrovaný |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | rozšifruji, rozšifruju (coll.) |
rozšifrujeme | — | rozšifrujme |
2nd person | rozšifruješ | rozšifrujete | rozšifruj | rozšifrujte |
3rd person | rozšifruje | rozšifrují, rozšifrujou (coll.) |
— | — |
The future tense: a combination of a future form of být + infinitive rozšifrovat. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | rozšifroval | rozšifrovali | rozšifrován | rozšifrováni |
masculine inanimate | rozšifrovaly | rozšifrovány | ||
feminine | rozšifrovala | rozšifrována | ||
neuter | rozšifrovalo | rozšifrovala | rozšifrováno | rozšifrována |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | rozšifruje | — |
feminine + neuter singular | rozšifrujíc | — |
plural | rozšifrujíce | — |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “rozšifrovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “rozšifrovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “rozšifrovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)