rozčísnout

Czech

Alternative forms

• rozčesnout

Etymology

From roz- +‎ česat +‎ -nout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrost͡ʃiːsnou̯t]

Verb

rozčísnout pf

1. to part (one's hair)

   rozčísnout si vlasy ― to part one's hair

Conjugation

Conjugation

Infinitive	rozčísnout, rozčísnouti	Active adjective	rozčísnoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	rozčísnu	rozčísneme	—	rozčísněme
2nd person	rozčísneš	rozčísnete	rozčísni	rozčísněte
3rd person	rozčísne	rozčísnou	—	—

The verb rozčísnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	rozčísl	rozčísli	—	—
masculine inanimate		rozčísly		—
feminine	rozčísla		—
neuter	rozčíslo	rozčísla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	rozčísna	—
feminine + neuter singular	rozčísnouc	—
plural	rozčísnouce	—

Related terms

• česat

 

Further reading

• “rozčísnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “rozčísnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989