Jump to content

rozčílený

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Pronunciation

[edit]
  • IPA(key): [ˈrost͡ʃiːlɛniː]

Adjective

[edit]

rozčílený (comparative rozčílenější, superlative nejrozčílenější)

  1. angry

Declension

[edit]
Declension of rozčílený (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative rozčílený rozčílená rozčílené
genitive rozčíleného rozčílené rozčíleného
dative rozčílenému rozčílené rozčílenému
accusative rozčíleného rozčílený rozčílenou rozčílené
locative rozčíleném rozčílené rozčíleném
instrumental rozčíleným rozčílenou rozčíleným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative rozčílení rozčílené rozčílená
genitive rozčílených
dative rozčíleným
accusative rozčílené rozčílená
locative rozčílených
instrumental rozčílenými