roubovat

Czech

Etymology

From roub +‎ -ovat, from rubat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈrou̯bovat]

Verb

roubovat impf (perfective naroubovat)

1. to graft

Conjugation

Conjugation of roubovat

infinitive roubovat, roubovati active adjective roubující verbal noun roubování passive adjective roubovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person roubuji, roubuju (coll.) roubujeme — roubujme 2nd person roubuješ roubujete roubuj roubujte 3rd person roubuje roubují, roubujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive roubovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate rouboval roubovali roubován roubováni masculine inanimate roubovaly roubovány feminine roubovala roubována neuter roubovalo roubovala roubováno roubována transgressives present past masculine singular roubuje — feminine + neuter singular roubujíc — plural roubujíce —

Derived terms

• naroubovat
• oroubovat
• přeroubovat
• přiroubovat
• roubování
• vyroubovat
• zaroubovat
• zroubovat

Related terms

• roub
• roubit
• rubat

Further reading

• “roubovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “roubovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “roubovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025