promítnout
Appearance
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]promítnout pf (imperfective promítat)
Conjugation
[edit]Conjugation
Infinitive | promítnout, promítnouti | Active adjective | promítnuvší |
---|---|---|---|
Verbal noun | promítnutí | Passive adjective | promítnutý |
Present forms | indicative | imperative | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
1st person | promítnu | promítneme | — | promítněme |
2nd person | promítneš | promítnete | promítni | promítněte |
3rd person | promítne | promítnou | — | — |
The verb promítnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
Participles | Past participles | Passive participles | ||
---|---|---|---|---|
singular | plural | singular | plural | |
masculine animate | promítl, promítnul | promítli, promítnuli | promítnut | promítnuti |
masculine inanimate | promítly, promítnuly | promítnuty | ||
feminine | promítla, promítnula | promítnuta | ||
neuter | promítlo, promítnulo | promítla, promítnula | promítnuto | promítnuta |
Transgressives | present | past |
---|---|---|
masculine singular | — | promítnuv |
feminine + neuter singular | — | promítnuvši |
plural | — | promítnuvše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “promítnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “promítnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “promítnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)