Jump to content

prokletý

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

proklít

Pronunciation

[edit]

Adjective

[edit]

prokletý (adverb prokletě)

  1. cursed
    Synonym: proklatý
    Antonym: požehnaný
  2. (colloquial) damned, bloody
    Synonym: zatracený

Declension

[edit]
Declension of prokletý (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative prokletý prokletá prokleté
genitive prokletého prokleté prokletého
dative prokletému prokleté prokletému
accusative prokletého prokletý prokletou prokleté
locative prokletém prokleté prokletém
instrumental prokletým prokletou prokletým
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative prokletí prokleté prokletá
genitive prokletých
dative prokletým
accusative prokleté prokletá
locative prokletých
instrumental prokletými

Further reading

[edit]
  • prokletý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • prokletý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
  • prokletý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025