pracovitý

Czech

Etymology

From pracovat +‎ -itý.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈprat͡sovɪtiː]

Adjective

pracovitý (comparative pracovitější, superlative nejpracovitější, adverb pracovitě)

1. diligent, industrious, hardworking

   Synonym: pilný

   Antonym: líný

Declension

Declension of pracovitý (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	pracovitý		pracovitá	pracovité
genitive	pracovitého		pracovité	pracovitého
dative	pracovitému		pracovité	pracovitému
accusative	pracovitého	pracovitý	pracovitou	pracovité
locative	pracovitém		pracovité	pracovitém
instrumental	pracovitým		pracovitou	pracovitým
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	pracovití	pracovité		pracovitá
genitive	pracovitých
dative	pracovitým
accusative	pracovité			pracovitá
locative	pracovitých
instrumental	pracovitými

Further reading

• “pracovitý”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pracovitý”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pracovitý”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)