průkazný

Czech

Etymology

From prokázat +‎ -ný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpruːkazniː]

Adjective

průkazný

1. conclusive, probative (decisive)

Declension

Declension of průkazný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	průkazný		průkazná	průkazné
genitive	průkazného		průkazné	průkazného
dative	průkaznému		průkazné	průkaznému
accusative	průkazného	průkazný	průkaznou	průkazné
locative	průkazném		průkazné	průkazném
instrumental	průkazným		průkaznou	průkazným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	průkazní	průkazné		průkazná
genitive	průkazných
dative	průkazným
accusative	průkazné			průkazná
locative	průkazných
instrumental	průkaznými

See also

• přesvědčivý
• silný

Further reading

• “průkazný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “průkazný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “průkazný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)