právoplatný

Czech

Etymology

From právo +‎ platný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpraːvoplatniː]

Adjective

právoplatný (adverb právoplatně)

1. rightful

   právoplatný dědic ― rightful heir

   právoplatný majitel ― rightful owner

Declension

Declension of právoplatný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	právoplatný		právoplatná	právoplatné
genitive	právoplatného		právoplatné	právoplatného
dative	právoplatnému		právoplatné	právoplatnému
accusative	právoplatného	právoplatný	právoplatnou	právoplatné
locative	právoplatném		právoplatné	právoplatném
instrumental	právoplatným		právoplatnou	právoplatným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	právoplatní	právoplatné		právoplatná
genitive	právoplatných
dative	právoplatným
accusative	právoplatné			právoplatná
locative	právoplatných
instrumental	právoplatnými

Further reading

• “právoplatný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “právoplatný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “právoplatný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)