povytáhnout

Czech

Etymology

From po- +‎ vytáhnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpovɪtaːɦnou̯t]

Verb

povytáhnout pf (imperfective povytahovat)

1. to pull sth up a little

Conjugation

Conjugation

Infinitive	povytáhnout, povytáhnouti	Active adjective	povytáhnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	povytáhnu	povytáhneme	—	povytáhněme
2nd person	povytáhneš	povytáhnete	povytáhni	povytáhněte
3rd person	povytáhne	povytáhnou	—	—

The verb povytáhnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	povytáhl, povytáhnul	povytáhli, povytáhnuli	povytáhnut	povytáhnuti
masculine inanimate		povytáhly, povytáhnuly		povytáhnuty
feminine	povytáhla, povytáhnula		povytáhnuta
neuter	povytáhlo, povytáhnulo	povytáhla, povytáhnula	povytáhnuto	povytáhnuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	povytáhnuv
feminine + neuter singular	—	povytáhnuvši
plural	—	povytáhnuvše

Further reading

• “povytáhnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “povytáhnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “povytáhnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)