poučovat

Czech

Etymology

From poučit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpou̯t͡ʃovat]

Verb

poučovat impf (perfective poučit)

1. (transitive) to instruct, to lecture, to preach

   Lékaři poučují pacienty, aby nekouřili. ― Doctors instruct patients not to smoke.

2. (reflexive with se) to learn

Conjugation

Conjugation of poučovat

infinitive poučovat, poučovati active adjective poučující verbal noun poučování passive adjective poučovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person poučuji, poučuju (coll.) poučujeme — poučujme 2nd person poučuješ poučujete poučuj poučujte 3rd person poučuje poučují, poučujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive poučovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate poučoval poučovali poučován poučováni masculine inanimate poučovaly poučovány feminine poučovala poučována neuter poučovalo poučovala poučováno poučována transgressives present past masculine singular poučuje — feminine + neuter singular poučujíc — plural poučujíce —

Related terms

• poučovaný
• poučovatel
• poučování
• poučující

Further reading

• “poučovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poučovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poučovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025