poučovat

Czech

Etymology

From poučit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpou̯t͡ʃovat]

Verb

poučovat impf (perfective poučit)

1. (transitive) to instruct, to lecture, to preach

   Lékaři poučují pacienty, aby nekouřili. ― Doctors instruct patients not to smoke.

2. (reflexive with se) to learn

Conjugation

Conjugation

Infinitive	poučovat, poučovati	Active adjective	poučující
Verbal noun	poučování	Passive adjective	poučovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	poučuji, poučuju (coll.)	poučujeme	—	poučujme
2nd person	poučuješ	poučujete	poučuj	poučujte
3rd person	poučuje	poučují, poučujou (coll.)	—	—

The future tense: a combination of a future form of být + infinitive poučovat.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	poučoval	poučovali	poučován	poučováni
masculine inanimate		poučovaly		poučovány
feminine	poučovala		poučována
neuter	poučovalo	poučovala	poučováno	poučována

Transgressives	present	past
masculine singular	poučuje	—
feminine + neuter singular	poučujíc	—
plural	poučujíce	—

Related terms

• poučovaný
• poučovatel
• poučování
• poučující

 

Further reading

• “poučovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poučovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poučovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)