postihovat
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]postihovat impf (perfective postihnout)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | postihovat, postihovati | Active adjective | postihovající |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | postihování | Passive adjective | postihovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | postihovám | postihováme | — | postihovejme |
| 2nd person | postihováš | postihováte | postihovej | postihovejte |
| 3rd person | postihová | postihovají | — | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive postihovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | postihoval | postihovali | postihován | postihováni |
| masculine inanimate | postihovaly | postihovány | ||
| feminine | postihovala | postihována | ||
| neuter | postihovalo | postihovala | postihováno | postihována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | postihovaje | — |
| feminine + neuter singular | postihovajíc | — |
| plural | postihovajíce | — |
Further reading
[edit]- “postihovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “postihovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “postihovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)