poslist
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Coined by Klaret.[1] Univerbation of posielací + list. First attested in the 14th century.
Pronunciation
[edit]Noun
[edit]poslist m inan
Declension
[edit]Declension of poslist (hard o-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | poslist | poslisty | poslisti, poslistové |
| genitive | poslista, poslistu | poslistú | poslistóv |
| dative | poslistu | poslistoma | poslistóm |
| accusative | poslist | poslisty | poslisty |
| vocative | posliste | poslisty | poslisti, poslistové |
| locative | poslistě, poslistu | poslistú | poslistiech |
| instrumental | poslistem | poslistoma | poslisty |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
References
[edit]Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “poslist”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění