poněmčovat

Czech

Etymology

From po- +‎ Němec +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoɲɛmt͡ʃovat]

Verb

poněmčovat impf (perfective poněmčit)

1. to Germanize

   Synonym: germanizovat

Conjugation

Conjugation of poněmčovat

infinitive poněmčovat, poněmčovati active adjective poněmčující verbal noun poněmčování passive adjective poněmčovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person poněmčuji, poněmčuju (coll.) poněmčujeme — poněmčujme 2nd person poněmčuješ poněmčujete poněmčuj poněmčujte 3rd person poněmčuje poněmčují, poněmčujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive poněmčovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate poněmčoval poněmčovali poněmčován poněmčováni masculine inanimate poněmčovaly poněmčovány feminine poněmčovala poněmčována neuter poněmčovalo poněmčovala poněmčováno poněmčována transgressives present past masculine singular poněmčuje — feminine + neuter singular poněmčujíc — plural poněmčujíce —

Further reading

• “poněmčovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “poněmčovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poněmčovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025