politovat

Czech

Etymology

From po- +‎ litovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpolɪtovat]

• Audio:

  (file)

Verb

politovat pf (imperfective litovat)

1. to pity, to express sympathy

Conjugation

Conjugation of politovat

infinitive politovat, politovati active adjective politovavší verbal noun politování passive adjective politovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person polituji, polituju (coll.) politujeme — politujme 2nd person polituješ politujete polituj politujte 3rd person polituje politují, politujou (coll.) — — The verb politovat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate politoval politovali politován politováni masculine inanimate politovaly politovány feminine politovala politována neuter politovalo politovala politováno politována transgressives present past masculine singular — politovav feminine + neuter singular — politovavši plural — politovavše

Related terms

• politování
• politováníhodný

Further reading

• “politovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “politovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “politovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025