politovat

Czech

Etymology

From po- +‎ litovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpolɪtovat]

• Audio:

  (file)

Verb

politovat pf (imperfective litovat)

1. to pity, to express sympathy

Conjugation

Conjugation

Infinitive	politovat, politovati	Active adjective	politovavší
Verbal noun	politování	Passive adjective	politovaný

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	polituji, polituju (coll.)	politujeme	—	politujme
2nd person	polituješ	politujete	polituj	politujte
3rd person	polituje	politují, politujou (coll.)	—	—

The verb politovat does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	politoval	politovali	politován	politováni
masculine inanimate		politovaly		politovány
feminine	politovala		politována
neuter	politovalo	politovala	politováno	politována

Transgressives	present	past
masculine singular	—	politovav
feminine + neuter singular	—	politovavši
plural	—	politovavše

Related terms

• politování
• politováníhodný

 

Further reading

• “politovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “politovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “politovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)