pokosit

Czech

Etymology

From po- +‎ kosit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpokosɪt]

Verb

pokosit pf (imperfective kosit)

1. to mow, to scythe

Conjugation

Conjugation of pokosit

infinitive pokosit, pokositi active adjective pokosivší verbal noun pokošení passive adjective pokošený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person pokosím pokosíme — pokosme 2nd person pokosíš pokosíte pokos pokoste 3rd person pokosí pokosí — — The verb pokosit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate pokosil pokosili pokošen pokošeni masculine inanimate pokosily pokošeny feminine pokosila pokošena neuter pokosilo pokosila pokošeno pokošena transgressives present past masculine singular — pokosiv feminine + neuter singular — pokosivši plural — pokosivše

Related terms

• pokos
• pokosený

Further reading

• “pokositi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pokositi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pokosit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025