poklidit

Czech

Etymology

From po- +‎ klidit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoklɪɟɪt]

Verb

poklidit pf

1. to clean up a little

Conjugation

Conjugation

Infinitive	poklidit, pokliditi	Active adjective	poklidivší
Verbal noun	poklizení	Passive adjective	poklizený

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	poklidím	poklidíme	—	pokliďme
2nd person	poklidíš	poklidíte	pokliď	pokliďte
3rd person	poklidí	poklidí	—	—

The verb poklidit does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	poklidil	poklidili	poklizen	poklizeni
masculine inanimate		poklidily		poklizeny
feminine	poklidila		poklizena
neuter	poklidilo	poklidila	poklizeno	poklizena

Transgressives	present	past
masculine singular	—	poklidiv
feminine + neuter singular	—	poklidivši
plural	—	poklidivše

Related terms

• poklidný

 

Further reading

• “pokliditi”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pokliditi”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “poklidit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)