poklečěti

Old Czech

Etymology

From po- +‎ klečěti.

Pronunciation

• IPA^(key): (13^th CE) /ˈpoklɛt͡ʃi̯ɛci/
• IPA^(key): (15^th CE) /ˈpoklɛt͡ʃɛci/

Verb

poklečěti pf

1. perfective form of klečěti

Conjugation

Conjugation of poklečěti (class III)

infinitive	supine	verbal noun
poklečěti	poklečat	poklečěnie

	Present			Imperative
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	pokleču	poklečívě (-va)	poklečím (-me/-my)	–	poklečvě, poklečivě (-va)	poklečme, poklečim (-me/-my)
2nd person	poklečíš	poklečíta	poklečíte	pokleč, pokleči	poklečta, poklečita	poklečte, poklečite
3rd person	poklečí	poklečíta	poklečie	pokleč, pokleči	poklečta, poklečita	poklečte, poklečite

	Sigmatic aorist			Imperfect
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
1st person	poklečěch	poklečěchově (-va)	poklečěchom (-me/-my)	poklečiech	poklečiechově (-va)	poklečiechom (-me/-my)
2nd person	poklečě	poklečěsta (-šta)	poklečěste (-šte)	poklečieše	poklečiešta (-sta)	poklečiešte (-ste)
3rd person	poklečě	poklečěsta (-šta)	poklečěchu	poklečieše	poklečiešta (-sta)	poklečiechu

	L-participle			Passive participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	poklečal	poklečala	poklečěli	—	—	—
Feminine	poklečala	poklečěle	poklečaly	—	—	—
Neuter	poklečalo	poklečěle	poklečala	—	—	—

	Nt-participle			S-participle
	Singular	Dual	Plural	Singular	Dual	Plural
Masculine	poklečě	poklečiece		poklečav	poklečěvše
Feminine	poklečieci			poklečěvši
Neuter	poklečě, poklečieci			poklečav, poklečěvši

Note: This table shows the most common forms of poklečěti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.

Descendants

• Czech: poklečet

References

• Jan Gebauer (1903–1916) “poklečěti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění