pohotovostní

Czech

Etymology

From pohotovost +‎ -ní.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpoɦotovostɲiː]

Adjective

pohotovostní

1. (relational) emergency

Declension

Declension of pohotovostní (soft)

singular
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	pohotovostní		pohotovostní	pohotovostní
genitive	pohotovostního		pohotovostní	pohotovostního
dative	pohotovostnímu		pohotovostní	pohotovostnímu
accusative	pohotovostního	pohotovostní	pohotovostní	pohotovostní
locative	pohotovostním		pohotovostní	pohotovostním
instrumental	pohotovostním		pohotovostní	pohotovostním
plural
	masculine		feminine	neuter
	animate	inanimate
nominative	pohotovostní	pohotovostní		pohotovostní
genitive	pohotovostních
dative	pohotovostním
accusative	pohotovostní			pohotovostní
locative	pohotovostních
instrumental	pohotovostními

Derived terms

• pohotovostní plán

Further reading

• “pohotovostní”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pohotovostní”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989