pobuřovat

Czech

Etymology

From pobouřit +‎ -ovat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpobur̝ovat]

Verb

pobuřovat impf (perfective pobouřit)

1. to incite, to rouse up, to stir up, to provoke

Conjugation

Conjugation of pobuřovat

infinitive pobuřovat, pobuřovati active adjective pobuřující verbal noun pobuřování passive adjective pobuřovaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person pobuřuji, pobuřuju (coll.) pobuřujeme — pobuřujme 2nd person pobuřuješ pobuřujete pobuřuj pobuřujte 3rd person pobuřuje pobuřují, pobuřujou (coll.) — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pobuřovat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate pobuřoval pobuřovali pobuřován pobuřováni masculine inanimate pobuřovaly pobuřovány feminine pobuřovala pobuřována neuter pobuřovalo pobuřovala pobuřováno pobuřována transgressives present past masculine singular pobuřuje — feminine + neuter singular pobuřujíc — plural pobuřujíce —

Related terms

• pobuřovaný
• pobuřovatel
• pobuřování
• pobuřovávat
• pobuřující

Further reading

• “pobuřovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pobuřovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pobuřovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025