From po- + být.
pobýt pf (imperfective pobývat)
- to stay, to linger
Conjugation
Infinitive
|
pobýt, pobýti
|
Active adjective
|
pobyvší
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The verb pobýt does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
Transgressives
|
present
|
past
|
masculine singular
|
— |
pobyv
|
feminine + neuter singular
|
— |
pobyvši
|
plural
|
— |
pobyvše
|
- “pobýti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “pobýti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “pobýt”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)