pobídnout

Czech

Etymology

From po- +‎ bídnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpobiːdnou̯t]

Verb

pobídnout pf (imperfective pobízet)

1. to spur, to set spurs to, to incite, to urge on, to stimulate
2. to prod, to encourage

Conjugation

Conjugation

Infinitive	pobídnout, pobídnouti	Active adjective	pobídnuvší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	pobídnu	pobídneme	—	pobídnime
2nd person	pobídneš	pobídnete	pobídni	pobídnite
3rd person	pobídne	pobídnou	—	—

The verb pobídnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	pobídl	pobídli	pobídnut	pobídnuti
masculine inanimate		pobídly		pobídnuty
feminine	pobídla		pobídnuta
neuter	pobídlo	pobídla	pobídnuto	pobídnuta

Transgressives	present	past
masculine singular	—	pobídnuv
feminine + neuter singular	—	pobídnuvši
plural	—	pobídnuvše

Related terms

• pobídka
• pobídkový
• pobídnutí
• pobídnutý

 

Further reading

• “pobídnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pobídnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pobídnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)