pobídnout

Czech

Etymology

From po- +‎ bídnout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpobiːdnou̯t]

Verb

pobídnout pf (imperfective pobízet)

1. to spur, to set spurs to, to incite, to urge on, to stimulate
2. to prod, to encourage

Conjugation

Conjugation of pobídnout

infinitive pobídnout, pobídnouti active adjective pobídnuvší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person pobídnu pobídneme — pobídnime 2nd person pobídneš pobídnete pobídni pobídnite 3rd person pobídne pobídnou — — The verb pobídnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate pobídl pobídli pobídnut pobídnuti masculine inanimate pobídly pobídnuty feminine pobídla pobídnuta neuter pobídlo pobídla pobídnuto pobídnuta transgressives present past masculine singular — pobídnuv feminine + neuter singular — pobídnuvši plural — pobídnuvše

Related terms

• pobídka
• pobídkový
• pobídnutí
• pobídnutý

Further reading

• “pobídnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pobídnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pobídnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025