požitčiti
Old Czech
[edit]Alternative forms
[edit]Etymology
[edit]Inherited from Proto-Slavic *požitъčiti. By surface analysis, požitek + -iti.
Pronunciation
[edit]Verb
[edit]požitčiti pf (imperfective požítčěti or požitčovati or požitčievati)
- to lend
- Přieteľu, požič mi tří chlebóv.
- Friend, lend me three breads.
- to provide
- to allow, to let
- Pójčí-li pán bóh.
- (please add an English translation of this usage example)
Usage notes
[edit]- Usually governs genitive.
Conjugation
[edit]Conjugation of požitčiti (class IV)
| infinitive | supine | verbal noun |
|---|---|---|
| požitčiti | požitčit | požitčenie |
| Present | Imperative | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| 1st person | požitču | požitčívě (-va) | požitčím (-me/-my) | – | požitčivě (-va) | požitčim (-me/-my) |
| 2nd person | požitčíš | požitčíta | požitčíte | požitči | požitčita | požitčite |
| 3rd person | požitčí | požitčíta | požitčie | požitči | požitčita | požitčite |
| Sigmatic aorist | Imperfect | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| 1st person | požitčich | požitčichově (-va) | požitčichom (-me/-my) | požitčiech | požitčiechově (-va) | požitčiechom (-me/-my) |
| 2nd person | požitči | požitčista (-šta) | požitčiste (-šte) | požitčieše | požitčiešta (-sta) | požitčiešte (-ste) |
| 3rd person | požitči | požitčista (-šta) | požitčichu | požitčieše | požitčiešta (-sta) | požitčiechu |
| L-participle | Passive participle | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| Masculine | požitčil | požitčila | požitčili | požitčen | požitčena | požitčeni |
| Feminine | požitčila | požitčile | požitčily | požitčena | požitčeně | požitčeny |
| Neuter | požitčilo | požitčile | požitčila | požitčeno | požitčeně | požitčena |
| Nt-participle | S-participle | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Singular | Dual | Plural | Singular | Dual | Plural | |
| Masculine | požitčě | požitčiece | požitčiv | požitčivše | ||
| Feminine | požitčieci | požitčivši | ||||
| Neuter | požitčě, požitčieci | požitčiv, požitčivši | ||||
Note: This table shows the most common forms of požitčiti around the 13th/14th century. See also Appendix:Old Czech verbs and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]- Czech: půjčit
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “požitčiti”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění