Jump to content

počitatelný

From Wiktionary, the free dictionary

Czech

[edit]

Etymology

[edit]

From počítat +‎ -telný.

Pronunciation

[edit]

Adjective

[edit]

počitatelný

  1. (grammar) countable
    • 1979, Jaroslava Pačesová, Řeč v raném dětství:
      Podobně pak např. franc. „fruit“ a ruské „frukt“ jsou substantiva počitatelná, jejich český ekvivalent „ovoce“ je však jméno látkové.
    • 2006, Karel Hais, Josef Fronek, Velký anglicko-český slovník:
      Počitatelná substantiva se neoznačují, resp. označují se nulovým příznakem, ovšem v případech, kdy by mohlo dojít k omylu, se označují [C].
    Antonym: nepočitatelný

Declension

[edit]
Declension of počitatelný (hard)
singular
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative počitatelný počitatelná počitatelné
genitive počitatelného počitatelné počitatelného
dative počitatelnému počitatelné počitatelnému
accusative počitatelného počitatelný počitatelnou počitatelné
locative počitatelném počitatelné počitatelném
instrumental počitatelným počitatelnou počitatelným
plural
masculine feminine neuter
animate inanimate
nominative počitatelní počitatelné počitatelná
genitive počitatelných
dative počitatelným
accusative počitatelné počitatelná
locative počitatelných
instrumental počitatelnými

Further reading

[edit]
  • počitatelný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
  • počitatelný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989