plnohodnotný

Czech

Etymology

From plný +‎ -o- +‎ hodnotný.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpl̩noɦodnotniː]

Adjective

plnohodnotný (comparative plnohodnotnější, superlative nejplnohodnotnější, adverb plnohodnotně)

1. full-blown, full-value

Declension

Declension of plnohodnotný (hard)

singular
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	plnohodnotný		plnohodnotná	plnohodnotné
genitive	plnohodnotného		plnohodnotné	plnohodnotného
dative	plnohodnotnému		plnohodnotné	plnohodnotnému
accusative	plnohodnotného	plnohodnotný	plnohodnotnou	plnohodnotné
locative	plnohodnotném		plnohodnotné	plnohodnotném
instrumental	plnohodnotným		plnohodnotnou	plnohodnotným
plural
	masculine animate	masculine inanimate	feminine	neuter
nominative	plnohodnotní	plnohodnotné		plnohodnotná
genitive	plnohodnotných
dative	plnohodnotným
accusative	plnohodnotné			plnohodnotná
locative	plnohodnotných
instrumental	plnohodnotnými

Related terms

• odtučněný

 

Further reading

• “plnohodnotný”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “plnohodnotný”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “plnohodnotný”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)