pijěvicě
Old Czech
[edit]Etymology
[edit]Per Machek, inherited from Proto-Slavic *pigovica.[1]
Pronunciation
[edit]Noun
[edit]pijěvicě f
Declension
[edit]Declension of pijěvicě (soft a-stem)
| singular | dual | plural | |
|---|---|---|---|
| nominative | pijěvicě | pijěvici | pijěvicě |
| genitive | pijěvicě | pijěvicú | pijěvicí, pijěvic |
| dative | pijěvici | pijěvicěma | pijěviciem |
| accusative | pijěvicu | pijěvici | pijěvicě |
| vocative | pijěvice | pijěvici | pijěvicě |
| locative | pijěvici | pijěvicú | pijěviciech |
| instrumental | pijěvicú | pijěvicěma | pijěvicěmi |
See also Appendix:Old Czech nouns and Appendix:Old Czech pronunciation.
Descendants
[edit]- Czech: pijavice
References
[edit]- ^ Václav Machek (1968) “pijavice”, in Etymologický slovník jazyka českého [Etymological Dictionary of the Czech Language], 2nd edition, Prague: Academia, page 448
Further reading
[edit]- Jan Gebauer (1903–1916) “pijěvicě”, in Slovník staročeský (in Czech), Prague: Česká grafická společnost "unie", Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění