přitahovat
Czech
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]přitahovat impf (perfective přitáhnout)
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | přitahovat, přitahovati | Active adjective | přitahující |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | přitahování | Passive adjective | přitahovaný |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přitahuji, přitahuju (coll.) |
přitahujeme | — | přitahujme |
| 2nd person | přitahuješ | přitahujete | přitahuj | přitahujte |
| 3rd person | přitahuje | přitahují, přitahujou (coll.) |
— | — |
| The future tense: a combination of a future form of být + infinitive přitahovat. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přitahoval | přitahovali | přitahován | přitahováni |
| masculine inanimate | přitahovaly | přitahovány | ||
| feminine | přitahovala | přitahována | ||
| neuter | přitahovalo | přitahovala | přitahováno | přitahována |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | přitahuje | — |
| feminine + neuter singular | přitahujíc | — |
| plural | přitahujíce | — |
Derived terms
[edit]Further reading
[edit]- “přitahovati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přitahovati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přitahovat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)