From Wiktionary, the free dictionary
From při- + stát.
přistát pf (imperfective přistávat)
- to land (to arrive at land, especially a shore, or a dock, from a body of water)
- to land (to descend to a surface from the air)
- Letadlo právě přistálo ― The plane has just landed.
Conjugation
Infinitive
|
přistát, přistáti
|
Active adjective
|
přistavší
|
Verbal noun
|
—
|
Passive adjective
|
—
|
The verb přistát does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
|
- (antonym(s) of “descent from the air”): vzlétnout
- “přistáti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přistáti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přistát”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)