přispěchat

Czech

Etymology

From při- +‎ spěchat.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪspjɛxat]

Verb

přispěchat pf (imperfective přispíchat)

1. to come rushing (to help someone)

Conjugation

Conjugation of přispěchat

infinitive přispěchat, přispěchati active adjective přispěchavší verbal noun přispěchání passive adjective přispěchaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person přispěchám přispěcháme — přispěchejme 2nd person přispěcháš přispěcháte přispěchej přispěchejte 3rd person přispěchá přispěchají — — The verb přispěchat does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate přispěchal přispěchali přispěchán přispěcháni masculine inanimate přispěchaly přispěchány feminine přispěchala přispěchána neuter přispěchalo přispěchala přispěcháno přispěchána transgressives present past masculine singular — přispěchav feminine + neuter singular — přispěchavši plural — přispěchavše

Further reading

• “přispěchati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přispěchati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přispěchat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025