připadnout

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪpadnou̯t]

Verb

připadnout pf (imperfective připadat)

1. to strike (to seem, to appear)

   Synonyms: přijít, zdát se

   Golf mi vždy připadal jako ztráta času. — Golf has always struck me as a waste of time.

Conjugation

Conjugation

Infinitive	připadnout, připadnouti	Active adjective	připadnuvší , připadší
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	připadnu	připadneme	—	připadnime
2nd person	připadneš	připadnete	připadni	připadnite
3rd person	připadne	připadnou	—	—

The verb připadnout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	připadl	připadli	—	—
masculine inanimate		připadly		—
feminine	připadla		—
neuter	připadlo	připadla	—	—

Transgressives	present	past
masculine singular	—	připadnuv, připad
feminine + neuter singular	—	připadnuvši, připadši
plural	—	připadnuvše, připadše

Further reading

• “připadnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “připadnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “připadnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)