připadnout

Czech

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɪpadnou̯t]

Verb

připadnout pf (imperfective připadat)

1. to strike (to seem, to appear)

   Synonyms: přijít, zdát se

   Golf mi vždy připadal jako ztráta času. — Golf has always struck me as a waste of time.

Conjugation

Conjugation of připadnout

infinitive připadnout, připadnouti active adjective připadnuvší , připadší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person připadnu připadneme — připadnime 2nd person připadneš připadnete připadni připadnite 3rd person připadne připadnou — — The verb připadnout does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate připadl připadli — — masculine inanimate připadly — feminine připadla — neuter připadlo připadla — — transgressives present past masculine singular — připadnuv, připad feminine + neuter singular — připadnuvši, připadši plural — připadnuvše, připadše

Further reading

• “připadnouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “připadnouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “připadnout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025