From Wiktionary, the free dictionary
Jump to navigation
Jump to search
From při- + mít.
přimět pf
- (transitive) to make (somebody do something), force (somebody to do something)
- “přiměti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přiměti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přimět”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)