přesvědčit

Czech

Etymology

From pře- +‎ svědčit.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛsvjɛt͡ʃɪt]

Verb

přesvědčit pf (imperfective přesvědčovat)

1. to convince

Conjugation

Conjugation of přesvědčit

infinitive přesvědčit, přesvědčiti active adjective přesvědčivší verbal noun přesvědčení passive adjective přesvědčený present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person přesvědčím přesvědčíme — přesvědčeme, přesvědčme 2nd person přesvědčíš přesvědčíte přesvědči, přesvědč přesvědčete, přesvědčte 3rd person přesvědčí přesvědčí — — The verb přesvědčit does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate přesvědčil přesvědčili přesvědčen přesvědčeni masculine inanimate přesvědčily přesvědčeny feminine přesvědčila přesvědčena neuter přesvědčilo přesvědčila přesvědčeno přesvědčena transgressives present past masculine singular — přesvědčiv feminine + neuter singular — přesvědčivši plural — přesvědčivše

Related terms

adjectives

• přesvědčený
• přesvědčivý

nouns

• přesvědčení
• svědek

verbs

• svědčit

Further reading

• “přesvědčiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přesvědčiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přesvědčit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025