přesvědčit
Jump to navigation
Jump to search
Czech
[edit]Etymology
[edit]Pronunciation
[edit]Verb
[edit]přesvědčit pf
- to convince
Conjugation
[edit]Conjugation
| Infinitive | přesvědčit, přesvědčiti | Active adjective | přesvědčivší |
|---|---|---|---|
| Verbal noun | přesvědčení | Passive adjective | přesvědčený |
| Present forms | indicative | imperative | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| 1st person | přesvědčím | přesvědčíme | — | přesvědčeme, přesvědčme |
| 2nd person | přesvědčíš | přesvědčíte | přesvědči, přesvědč | přesvědčete, přesvědčte |
| 3rd person | přesvědčí | přesvědčí | — | — |
| The verb přesvědčit does not have present tense and the present forms are used to express future only. |
| Participles | Past participles | Passive participles | ||
|---|---|---|---|---|
| singular | plural | singular | plural | |
| masculine animate | přesvědčil | přesvědčili | přesvědčen | přesvědčeni |
| masculine inanimate | přesvědčily | přesvědčeny | ||
| feminine | přesvědčila | přesvědčena | ||
| neuter | přesvědčilo | přesvědčila | přesvědčeno | přesvědčena |
| Transgressives | present | past |
|---|---|---|
| masculine singular | — | přesvědčiv |
| feminine + neuter singular | — | přesvědčivši |
| plural | — | přesvědčivše |
Related terms
[edit]Further reading
[edit]- “přesvědčiti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
- “přesvědčiti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
- “přesvědčit”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)