přesunout

Czech

Etymology

From pře- +‎ sunout.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛsunou̯t]
• Hyphenation: pře‧su‧nout

Verb

přesunout pf (imperfective přesunovat)

1. (transitive) to move, to shift, to transfer

   Začal tímto směrem přesouvat většinu armády. ― He began to move most of the army in this direction.

2. (reflexive with se) to move, to shift, to move over

Conjugation

Conjugation

Infinitive	přesunout, přesunouti	Active adjective	přesunoucí
Verbal noun	—	Passive adjective	—

Present forms	indicative		imperative
	singular	plural	singular	plural
1st person	přesunu	přesuneme	—	přesuňme
2nd person	přesuneš	přesunete	přesuň	přesuňte
3rd person	přesune	přesunou	—	—

The verb přesunout does not have present tense and the present forms are used to express future only.

Participles	Past participles		Passive participles
	singular	plural	singular	plural
masculine animate	přesunul	přesunuli	přesunut	přesunuti
masculine inanimate		přesunuly		přesunuty
feminine	přesunula		přesunuta
neuter	přesunulo	přesunula	přesunuto	přesunuta

Transgressives	present	past
masculine singular	přesuna	—
feminine + neuter singular	přesunouc	—
plural	přesunouce	—

Related terms

• přesunutý m

 

Further reading

• “přesunouti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přesunouti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “přesunout”, in Internetová jazyková příručka (in Czech)