přežít

Czech

Etymology

From pře- +‎ žít.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpr̝̊ɛʒiːt]

Verb

přežít pf (imperfective přežívat)

1. (intransitive) to survive
2. (transitive) to survive

   Nehodu přežil. ― He has survived the accident.

Conjugation

Conjugation of přežít

infinitive přežít, přežíti active adjective přeživší verbal noun — passive adjective — present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person přežiji, přežiju (coll.) přežijeme — přežijme 2nd person přežiješ přežijete přežij přežijte 3rd person přežije přežijí, přežijou (coll.) — — The verb přežít does not have present tense and the present forms are used to express future only. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate přežil přežili přežit přežiti masculine inanimate přežily přežity feminine přežila přežita neuter přežilo přežila přežito přežita transgressives present past masculine singular — přeživ feminine + neuter singular — přeživši plural — přeživše

Derived terms

• přežití n

Further reading

• “přežíti”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “přežíti”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989