pískat

See also: piskat

Czech

Etymology

Inherited from Proto-Slavic *piskati.

Pronunciation

• IPA^(key): [ˈpiːskat]

Verb

pískat impf

1. to whistle
2. to wheeze

Conjugation

Conjugation of pískat

infinitive pískat, pískati active adjective pískající, pískavší verbal noun pískání passive adjective pískaný present forms indicative imperative singular plural singular plural 1st person pískám pískáme — pískejme 2nd person pískáš pískáte pískej pískejte 3rd person píská pískají — — The future tense: a combination of a future form of být + infinitive pískat. participles past participles passive participles singular plural singular plural masculine animate pískal pískali pískán pískáni masculine inanimate pískaly pískány feminine pískala pískána neuter pískalo pískala pískáno pískána transgressives present past masculine singular pískaje pískav feminine + neuter singular pískajíc pískavši plural pískajíce pískavše

Derived terms

• pištec m
• pištět
• pískání n
• pískot m

Further reading

• “pískati”, in Příruční slovník jazyka českého (in Czech), 1935–1957
• “pískati”, in Slovník spisovného jazyka českého (in Czech), 1960–1971, 1989
• “pískat”, in Internetová jazyková příručka (in Czech), 2008–2025